Desatero o pitné vodě
1.) Co dělat, když mám novou studnu nebo nový vrt
Především je nutné dlouhodobě čerpat vodu, aby z ní zmizel zákal. To nejlepší známe, když nalijeme vodu do sklenice z čirého skla a podíváme se na ni proti světlu. Voda nesmí jevit zákal, maximálně jen, a to v krajním případě, malou opalescenci. (Zákal ve vodě může být způsoben v zásadě dvěma příčinami: buď je pramen stále "neusazený" a přináší s sebou písek ve formě jemného kalu, nebo sací koš je příliš nízko a zapnutím čerpadla vznikne tlakový náraz, který způsobí zvíření dna a stržení jemného kalu s sebou do vodovodu. V tomto druhém případě je řada jednoduchá - zvýšíme výšku sacího koše ve studni.) Pokud voda nejeví už žádný zákal - obvykle toho dosáhneme dlouhodobým čerpáním - provedeme dezinfekci studny, viz bod 2.
· 2.) Jak provést dezinfekci studny nebo vrtu
Pokud nemáme k dispozici ještě mikrobiologický rozbor, který by nám mohl poskytnout obraz o rozsahu bakteriální kontaminace, provedeme běžnou dezinfekci následujícím způsobem tak, že si nejprve vypočítáme objem vody ve studni v krychlových metrech a na každý krychlový metr odměříme 1 lžíci Chloraminu B, případně 1 uzávěr dezinfekčního přípravku SAVO. Samozřejmě, že je možné použít i jiný přípravek v množství doporučeném výrobcem (v současné době je dále na trhu AQUASTERIL, Phar-X-Aqua, Dikacid, všechny na bázi volného chlóru). Vlastní dezinfekci provedeme tím způsobem, že odměřené množství přípravku smícháme s malým množstvím vody (například ve vědru z umělé hmoty) a tento roztok nalijeme na povrch hladiny ve studni nebo vrtu. Pak musíme vyčkat nejméně 1 hodinu, než dojde k rozptýlení chlóru v celém objemu vody a začneme čerpat. Tím docílíme to, že se chlór dostane do potrubí a do baterií.
· 3.) Jak provést odběr vody pro kontrolu její kvality
Po provedené dezinfekci studny můžeme přistoupit k odběru vody za účelem jejího kontroly v laboratoři. Tento odběr realizujeme alespoň 2 týdny po provedené dezinfekci. Jedině tak se můžeme přesvědčit, že dezinfekce byla účinná iz dlouhodobého hlediska. K odběru vody použijeme láhev, kterou vydalo k tomu účelu laboratoř. Zvlášť důležitá je sterilní láhev, která slouží k odběru vody na bakteriologický rozbor. Pokud chceme provést pouze chemický rozbor, je pro odběr dostačující láhev PET od balené vody, kterou pro jistotu několikrát vypláchneme vodou, kterou chceme odebrat. Důležité je před vlastním odběrem nechat odtéci dostatečné množství vody, alespoň tak, aby se vyměnil objem vody v potrubí. Nejlépe to poznáme, když při odtékání vody sledujeme její teplotu pomocí např. hřbetu ruky. Jakmile dojde k dostatečnému odtoku vody az kohoutku začne proudit voda přímo ze studny, dojde k zřetelnému snížení její teploty (obvykle je teplota vody ve studni kolem 10 ° C). Teprve potom vodu odebereme. Obě láhve naplníme až do ústí - kromě lahve na bakteriologie, kde necháme malou vzduchovou bublinku, aby mohlo docházet k dosycovaniu spotřebovaného kyslíku během transportu do laboratoře. Důležité je přivézt vzorky co nejdříve do laboratoře. Pokud se nám to nepodaří v ten den, tak provedeme odběr odpoledne či večer, odebrané vzorky dáme přes noc do lednice a druhý den je co nejdříve dopravíme do laboratoře. Kromě kontroly studny na začátku jejího používání se doporučuje provést rozbor vody jedenkrát ročně. Tato povinnost vyplývá ze zákona.
· 4.) V jakém rozsahu kontrolovat kvalitu vody
Pracovníci specializovaných hygienických laboratoří · jsou schopni provést rozbor vody v celém rozsahu příslušné normy. Celý rozsah normy se však při běžné · kontrole studny nebo vrtu obvykle nevykonává - · především z hlediska ekonomického, stál by totiž okolo 5000 Kč. Zcela dostačující je provedení zkráceného rozsahu rozboru. Pokud je rozbor provedený ke kolaudaci, když je třeba stanovit více parametrů, např. i vybrané těžké kovy, je tato cena okolo 1000 Kč, v případě průběžné kontroly je proveden ještě užší výběr (tzv. soukromý rozsah), který stojí okolo 800 Kč a který je stanoven tak, aby jím byly postiženy ty nejdůležitější sledované parametry. Až po jejich event. překročení, resp. při překročení některých významných ukazatelů, které jsou indikátorem dalšího možného znečištění studny, obvykle laboratoř doporučuje provést tyto další vyšetření.
· 5.) Jak porozumět protokolu o rozboru vody
Výsledkem vyšetření je protokol, kde jsou uvedeny jednotlivé analyzovány parametry, jejich nalezené hodnoty, v případě, že došlo k jejich překročení, je ve vedlejším sloupci uvedena hodnota parametru uvedeného v normě. Další hodnotící údaje jsou uvedeny na druhém dopise, tzv.. posudku.
· 6.) Jak porozumět jednotlivým ukazatelem kvality
Mikrobiologické ukazatele
Vyšetřovány ukazatele patří k tzv.. indikátorem fekálního znečištění, když se hledají bakterie žijící ve střevním traktu člověka, nebo teplokrevných živočichů (koliformní bakterie, fekální koliformní bakterie a fekální streptokoky). Pokud se ve vodě najdou některé z těchto bakterií, je voda podezřelá, že přišla do kontaktu s výkaly či zbytky živočichů a že může obsahovat patogenní bakterie a viry, které právě pocházejí z střevního traktu. To, že voda je dlouhodobě používána a nedošlo přitom k onemocnění, ještě neznamená, že jde o nevýznamnou věc. Pravidelní spotřebitelé · si mohou vytvořit toleranci k těmto bakteriím av případě, že není oslabený jejich imunitní systém, tak jim pití této závadné vody nemusí vadit. Horší však jsou na tom děti, případné návštěvy a nemocní lidé. V každém případě je tehdy nutné provést dezinfekci studny nebo vrtu podle postupu uvedeného v bodě 2. Kromě indikátorů fekálního znečištění se používají ještě indikátory tzv.. obecní kontaminace (psychrofilné a mezofilní bakterie), které nemají takový významný zdravotní dopad.
· Chemické a fyzikální ukazatele pH
Představují · číselné vyjádření · kyselosti nebo zásaditosti vody. Limit pro pitnou vodu je neutrální 6 - 8. Kyselá voda může způsobovat korozi potrubí či čerpadla, což se projevuje přítomností železa, zinku, nebo dokonce mědi, zda olova, pokud je z tohoto kovu vyrobené potrubí. Obecně se doporučuje, pokud je voda kyselá, nepoužívat měděné potrubí na její rozvod. Rozpuštěná měď může způsobit cirhózu jater a je známo několik úmrtí kojenců, kde je uvedena tato příčina. Vodu lze do jisté míry odkyseluje použitím kusového vápence, který se umístí na dno studny, nebo může být zavěšen ve vhodném propustném obalu ve studni, aby bylo možné jej doplňovat či vyměnit. Alkalická reakce svědčí o přítomnosti např. vápna, nebo může jít o produkty rozkladu organických látek ve vodě působením bakterií.
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK-Mn, dříve také oxidovateľnosť)
Je nespecifické skupinové stanovení, které slouží jako podklad pro odhad organického znečištění vody. Limitní hodnota je 3 mg / l. Organické znečištění vody může být v zásadě přírodního původu, zda jde o výluhy z organicky bohatých zemin, z lesa, rašelinišť, ale io rozklad živočišného nebo rostlinného těla přímo ve studni, nebo původu umělého. Tato druhá alternativa je o něco horší, protože vede k domněnce, že se do vody mohla dostat i látka toxická (pesticidy, hnojiva a pod.). Překročení tohoto parametru by mělo vést uživatele k vyčištění studny nebo vrtu, následné dezinfekci studny a později k novému vyšetření.
Dusičnany
V malém množství jsou dusičnany takříkajíc všudypřítomné na Zemi, nakolik jsou součástí tzv.. dusíkového cyklu. Bohužel, vlivem hnojení ledkovou hnojivy, únikem odpadních vod ze žump či septiků, organických hnojiv atd. se dusičnany staly v současné době vážnou hrozbou všech studní a vrtů. Jejich zdravotní riziko spočívá v tom, že se mohou v trávicím traktu přeměňovat na tzv.. nitrosaminy, které jsou podezřelé z karcinogenního účinku. Této proměně brání vitamin C a E. Proto je důležité v případě zvýšené spotřeby dusičnanů vlivem pití vody doplňovat stravu těmito vitamíny.
Limitní hodnota 50 mg / l byla navržena na základě předpokladu, že spotřebujeme denně 2 l vody (jako přímým pitím, tak přes ostatní jídlo). Pokud je tento příjem snížený například na polovinu, pak lze tolerovat pro dusičnany i hodnotu 100 mg / l.. Jiná je situace u kojenců, když je používána limitní hodnota 15 mg / l, která vyplývá z toho, že kojenci nejsou schopni rozkládat methemoglobin, který vzniká z dusičnanů a dusitanů.
Dusitany
Mají podobné vlastnosti jako dusičnany. Jejich mezní hodnota je stanovena na 0,1 mg / l. Dusitany se obvykle vyskytují ve vodě, kde je nedostatek kyslíku, jako produkt redukce dusičnanů, kterých je ve vodě i · řádově více. Tato chemická reakce může být významně urychlena přítomností zinku, mědi nebo železa. To jsou kovy, z nichž může být vyroben rozvod nebo čerpání vody. Z tohoto hlediska je proto důležité vždy řádně odpustit dostatečný objem vody před jejím použitím nebo i před odběrem vzorku (viz bod 3)
Amon ionty
Jsou ukazatelem možného fekálního znečištění vody a společně s dusitany, s chemickou spotřebou kyslíku a chloridy může je nadlimitních hodnota (více než 0,5 mg / l) signalizovat čerstvé fekální znečištění. Někdy je přítomnost amonných iontů důsledkem řady redukčních dějů (katalyzované například přítomnou mědí), kdy amonné ionty vznikají z původních dusičnanů.
Chloridy
Jsou ukazatel podobný jako amonné ionty. Jejich limit je 100 mg / l. Ovlivňují chuť vody (slaná chuť), ve vyšších koncentracích působí i korozivní. V našich podmínkách je vyšší koncentrace chloridů spíše nezvyklá, někdy signalizuje průnik povrchové vody z chemicky "ošetřené" vozovky zimním posypem.
Železo, mangan
Jsou kovy, které bývají často přítomné ve vodě a jsou příčinou její zákalu. Jejich původ může být v zásadě dvojí - přirozený (oblast výskytu železné rudy) daný místním zrudněného nebo umělý, kdy jde o produkt koroze (týká se především železa). Oba kovy patří do skupiny těžkých kovů, ale na rozdíl od nich nejsou významné z hlediska působení na zdraví. Zhoršují pouze chuťové a pachové vlastnosti vody. Při vyšších koncentracích mohou způsobovat problémy při praní prádla (žluté skvrny), usazenin rzi ve WC a podobně.
7) Co dělat se studnou nebo vrtem, když nevyhovuje kvalita vody
Studna je vodní dílo, které vyžaduje na rozdíl od vrtu zvýšenou péči. Především je nutné zajistit studnu stavebně. Nejčastější příčinou kontaminace vody je průnik povrchové vody do studny. Proto by mělo být snahou každého stavebníka odvést povrchovou vodu kolem studny co nejrychleji pryč (např. pomocí žlábku), aby se snížila možnost průniku většinou bakteriální kontaminované povrchové vody do studny. Důležitá je samozřejmě i dostatečně nepropustná zákrytová deska. Aby se snížilo riziko kontaminace povrchovou vodou, doporučuje se provést utěsnění tělesa studny jílem. Tyto zásady jsou velmi důležité z hlediska prevence před průnikem povrchové vody. Příčinou zhoršené kvality vody však může být i přirozené zanášení dna studny nánosy bahna, nečistot, které zhoršují kvalitu vody v parametru vyšší spotřeby kyslíku (vyšší obsah organických látek). To vede ke znečištění studny bakteriemi, které zde nacházejí dobré podmínky pro život. Dalším projevem přirozeného stárnutí studny je vznik nánosů železa nebo vodního kamene. Obvykle se tento jev pozoruje i na stěnách studny, kde se pak na inkrustů tvoří biofilm organických látek, kde opět mohou vegetovat bakterie, popřípadě řasy. Z těchto důvodů je nutné studnu pravidelně čistit. Dno obvykle kalovým čerpadlem a její stěny postřikem vodou nebo kartáčem. S výhodou lze přitom použít roztok chloru ve vodě (např. SAVO). Vše opláchneme čistou vodou a veškerou vodu vyčerpáme. Dno studny se doporučuje pokrýt hrubozrnným pískem nebo štěrkem. Necháme napustit vodu a čerpáme do té doby, až dojde k vymizení zákalu. Poté vodu vydesinfikujeme jak je uvedeno v bodě 2. Častou příčinou zhoršení kvality vody ve studni jsou však i stavební práce, které se prováděly v blízkosti studny, popřípadě využití podzemního pramene pro jinou studnu. To mohlo vést ke změně proudění podzemní vody av důsledku toho se změnila kvalita vody v prameni, který napájí studnu. V neposlední řadě je nutné upozornit na bodové zdroje znečištění, které se vyskytly v blízkosti studny - může to být například divoká skládka hnoje, naplněný popřípadě neutěsněný septik, znečištěný potok, který teče v blízkosti studny az něhož se voda infiltrací dostává do studny. Příčin může být celá řada a je nutné je správně vytipovat po konzultaci s odbornými pracovníky v laboratoři.
8) Kdy použít filtry na vodu
Stalo se jistou módou zlepšovat kvalitu vody pomocí různých filtrů, které odstraňují z vody všechny možné nečistoty a činí ji tak údajně pitnou. Na základě dosavadních zkušeností s nabízenými filtry však musíme konstatovat, že tomu, bohužel, tak není. Především je třeba zvážit na základě chemického a mikrobiologického rozboru, zda je opravdu nutné filtr používat. Nejlepší je se o tom poradit s pracovníky laboratoře, kteří jsou s problematikou filtrů velmi dobře seznámeni a mohou, pokud to bude skutečně potřeba, doporučit typ filtru, který je pro daný účel vhodný. Při zakoupení filtru je třeba zvážit i okolnost, že většina filtrů, pokud nejsou u nich vyměňovány s dostatečným předstihem filtrační vložky, může způsobovat zhoršení vody. Nutnost časté výměny filtrů pak obvykle vede ke zvyšování provozních nákladů a výsledkem je, v lepším případě, že se filtr přestane používat. V horším případě se filtr používá dále bez výměny vložky a kvalita vody za filtrem je nižší než kvalita vody před ním!
· 9) Kdy doporučovat pití balené vody
Pokud kvalita vody ve studni nevyhovuje a nedá se dostupnými prostředky zlepšit, · je nutné zajistit si zdroj pitné vody prostřednictvím dnes všeobecně dostupné balené vody. V současné době je na trhu velký výběr balených vod a zákazník je často odkázán na reklamu, popřípadě obal, při rozhodování, kterou balenou vodu si má koupit. Je nutno konstatovat, že na kvalitu balených vod jsou vyšší nároky než na kvalitu pitných vod rozváděn vodovodním potrubím. Zvláště zvýšené jsou požadavky na tzv.. kojenecké balené vody, kde je kladen zvláštní důraz na sníženou koncentraci dusičnanů. Tento typ vod však bývá často spojen s jejich nízkou mineralizací, tj. s nízkým obsahem vápníku a hořčíku, což je z hlediska jejich nedostatku ve výživě spíše negativním faktorem. Měli bychom tedy preferovat vodu, která má na jedné straně nízký obsah dusičnanů a na druhé straně není příliš měkká, tj.. její obsah vápníku a hořčíku je vyšší než doporučený limit. (Bohužel netýká se to Dobrej vody). Takovou vodou je například Aquila čerpána u Karlových Varů, která má navíc i vyšší přirozený obsah oxidu uhličitého.
· 10) Čím je ovlivněna chuť vody
Kontaminující látky kromě toho, že zhoršují zdravotní ukazatele vody, často ovlivňují i její chuť. Pachuť vody bývá většinou způsobena přítomností kovů (kovová chuť), kterou má ve většině případů na svědomí železo a mangan, popřípadě zinek. Chuťově nepříjemná je přítomnost sirovodíku, řas, ale i klasických organických kontaminantů, jako jsou fenoly, chlorovaných a ropné látky. Bohužel, existuje velká skupina látek (navíc většinou karcinogenních), které neovlivňují chuťové a smyslové vlastnosti vody a jejich přítomnost lze zjistit pouze pomocí vysoce citlivých přístrojů. Pravděpodobnost jejich výskytu ve vodě je však většinou nízká
Na druhé straně jsou ve vodě přítomny látky, které jí chuť zlepšují. Vynikající je v tomto směru rozpuštěný kyslík (proto nám tak chutná voda z horského pramene, která je kyslíkem přesycená. Jeho přítomnost je především ovlivněna technologickým zpracováním pitné vody a také teplotou. (Převařená voda, kde kyslík není přítomen, nám většinou nechutná). · Dalšími důležitými prvky zlepšujícími chuť vody je vápník a hořčík, které tvoří tzv.. tvrdost vody. Obecně platí, že čím vyšší je tvrdost vody, tedy čím vyšší je obsah vápníku a hořčíku, tím je lepší chuť vody (samozřejmě to platí jen do určité koncentrace). Při tom je dále rozhodující i poměr vápníku k hořčíku. Chuťově vyrovnaná voda by měla mít tento poměr 10: 1 (vápník: hořčík). Voda s obráceným poměrem působí spíše · jako projímadlo. Chuť vody stejně ovlivňuje přítomnost rozpuštěného oxidu uhličitého ( rozpouští se mimo jiné na kyselinu uhličitou), který ovlivňuje ostrou chuť vody. Minerální vody mají obvykle přirozeně vyšší obsahy oxidu uhličitého. prosycen vody plynem se vyrábí soda. Při této koncentraci oxidu uhličitého je původní chuť vody celkem změněna.
· Závěrem: Uvedený materiál je doslovně převzat z informačního letáku pana RNDr. Svatopluka Krýsla, RNDr. z akreditovaného pracoviště OHS Klatovy.
